“Co žádná diagnostika neumí, je oživit suchá data. To nejde jinak, než konzultací s klientem.  Na to jsem vždycky moc zvědavá, někdy je to úsměvné,” říká ve svém rozhovoru česká psycholožka Irena Vašátková.

 

 

 

 

Foto: Michal Fanta

Mgr. Irena Vašátková

 

Vzdělání
1991 Masarykova universita Brno – psychologie – odborné studium

1992 Masarykova universita Brno – učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů – psychologie – ruský jazyk a literatura

 

Kurzy a školení
1993 Institut pro studium písma, Brno, akreditované pracoviště MŠMT ČR – osvědčení – grafolog

1993 Ministerstvo práce a sociálních věcí – Kurz vedoucí jobklubu

1995 Středisko psychologických služeb, akreditované pracoviště MŠMT ČR – základy grafopsychoterapie

1997 Institut pro studium písma, Brno, akreditované pracoviště MŠMT ČR osvědčení – písmoznalec

2008 DAP Services a.s. Ostrava – základní výcvik, CA method

2009 Freeman Consulting,s.r.o., produktový výcvik Profil jednotlivce

2010 Freeman Consulting,s.r.o., produktový výcvik Profil skupiny

2010 Freeman Consulting,s.r.o., produktový výcvik Psychosomatika

2010 Freeman Consulting,s.r.o., produktový výcvik Sportovní diagnostika

2011 DAP Services a.s., vnitřní evaluace školy

 

Pracovní zkušenosti
2007 – doposud OSVČ – Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků – Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti – Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu

1992 – doposud OSVČ – Psychologické poradenství a diagnostika

1996 – 2011 Znalec v oboru Školství a kultura, odvětví psychologie, specializace psychologie písma, grafologie

1997 – 2007 Znalec v oboru Písmoznalectví, specializace písmo ruční

1999 Akreditované pracoviště NBÚ – posuzování osobní způsobilosti pro provedení bezpečnostní prověrky

1992 – 1999 Učitelka psychologie a společenských věd

1991 – 1993 Úřad práce v Náchodě – odborná referentka oddělení poradenství

“Specifickým rizikem kvalitní metody je, že vidí pod povrch,” říká česká psycholožka Irena Vašátková

 

Jak se ve své psychologické praxi stavíte k diagnostickým metodám? Jsou při práci s klientem nezbytné nebo jsou případy, kdy je naopak lepší je nepoužít?

Když za mnou přijde nový klient, nejprve si udělám vlastní úsudek a spoléhám na intuici. Diagnostika je pro mě prostředek, jak získat informace, které nejsou vidět a jsou důležité.

A kdy je lepší diagnostiku nepoužívat? Výjimečně, když je člověk v tak těžké situaci, že ji prostě musí přečkat a získat čas, aby se mohl nadechnout a žít dál.  No a na to, kudy a jak dál, se zase diagnostika náramně hodí.

 

S CA method pracujete již přes 10 let. V jaké oblasti ji nejvíce využíváte? Můžete uvést nějaký příklad?

Začnu trochu ze široka. Výhodu CA method vidím v tom, že mi dává komplex informací o vnitřním světě člověka, ale také o jeho projevech – to je hodně dobrý základ pro veškeré psychologického poradenství, no ne?

Nejvíce času věnuji profesnímu a personálnímu poradenství. CA method používám jako nástroj, který pomáhá ve firmách při práci s lidskými zdroji. Odpoví na to, jaký způsob řízení bude pro jejich lidi efektivní, jak k plnění úkolů přispívá složení týmu, jaké konkrétní benefity by zaměstnanci ocenili, zda současné pracovní podmínky podporují pracovní výkon apod. Nemusí zkoušet něco, co nefunguje, ušetří jim to čas i prostředky.

Mám ale i zkušenost, kdy informace z CA method posloužily pouze k tomu, že si firma potvrdila, co už ví, jenže to teď nechce řešit. S problémem dnes již počítá jako se skrytou hrozbou do budoucna.

Vzpomínám si na zdánlivě neřešitelný případ. Přišel za mnou student gymnázia. Všechno mu ve škole šlo, tak vůbec nevěděl, jakou profesi si má zvolit.  Zakázka zněla přibližně takhle: „Vím, že jsem dost chytrý a mám skvělou paměť. Ve škole mi radí, ať jdu na medicínu, jenže já se nerad učím. Jsem z vesnice a baví mě dělat něco venku, hraju s ochotníky divadlo, chodím k hasičům, pomáhám v obci organizovat akce. Když bych šel po maturitě pracovat, tak mě nenapadá co bych dělal. Asi bych měl jít na vysokou, ale na jakou, to nevím.”

A rozřešení? Diagnostika napověděla – je třeba si hledat obor, kde je od všeho něco. Může toho být klidně i hodně, hlavně aby to bylo zajímavé a nebyla to dřina, studium by mělo zahrnovat praxi v terénu. Zbytek už byl na studentovi. Po třech letech mi telefonoval, že si našel nejdříve jednu školu týkající se ekologie a pak viděl, že by se mu hodila znalost práv a začal studovat dvě školy najednou. Viděl v tom smysl pro budoucí uplatnění a zvládl to. Nikdy by ho prý nenapadlo, že se může pustit do dvou škol najednou a ještě ho to bude bavit.

 

Jaké informace z Vašeho pohledu tato projektivní metoda může i nemůže poskytovat?

CA method poskytuje celou škálu informací a vztahů mezi nimi, proto jsem ráda, že s touhle metodou umím pracovat. Z výsledků je zřejmé, jak klient žije. Konkrétně co prožívá, jak se chová, kolik má duševních sil, do čeho je investuje a zda se mu to vyplácí. Dokonce je vidět, v jaké životní situaci se nachází, k čemu se upíná a co naopak obětuje. Pro poradenství je důležitý fakt, za jakých podmínek klient dokáže něco změnit a v čem naopak potřebuje pomoc. I takové informace metoda poskytuje.

Co žádná diagnostika neumí, je oživit suchá data. To nejde jinak, než konzultací s klientem.  Na to jsem vždycky moc zvědavá, někdy je to úsměvné. Uvedu příklad: Z diagnostiky se dozvím, že mladý muž má problém s tím, jak vypadá a že to souvisí s jeho tělem a tím, co umí. Co jsem se z diagnostiky nemohla dozvědět? Že na konzultaci přijde muž, který se musí ohnout při vstupu do dveří. Vypráví mi, jak ho v mládí považovali za staršího a odsuzovali jeho dětské chování a co na svůj věk neumí. Najednou se spojí informace z diagnostiky s životní realitou a je vše hned jasnější.

Jednoduše řečeno, diagnostika ukáže na oblast problému, ale nejde z ní vyčíst, jak se to projevuje v životě klienta.

 

Pamatujete si, kdy jste o ní slyšela poprvé? Jaká byla Vaše reakce?

Moje první informace o CA method byla ve stylu: „Je to zajímavé, rychlé a funguje to“. Můj známý, ředitel základní školy mi vyprávěl, jak měli ve škole problém s jednou třídou. Paní psycholožka jim přesně popsala co je příčinou a doporučila řešení, které fungovalo. Pro všechny ve škole to bylo jako „kouzlo“. Psycholožka s nikým nic nerozebírala, jen si celá třída musela sednout k počítači a přiřazovat barvy ke slovům. Diagnostika byla hotová během půl hodiny. Až když viděla, co z diagnostiky vyplynulo, začala jednat s učiteli a žáky a bavit se již o konkrétních věcech. Společně došli k řešení, které zafungovalo.

V té době jsem sama používala Lüsherův barvový test, tak jsem si říkala: „Aha, asi nějaká nová varianta, o které nevím“. Zaujaly mě ty praktické výsledky, o kterých jsem slyšela, tak jsem se přihlásila do kurzu, abych si sama vyzkoušela, jak to funguje.

 

Měla jste potřebu si ověřovat její přesnost? Jakým způsobem jste to dělala?

No jejej. Nepoužívám, čemu nevěřím. První osobní setkání s metodou, byla vlastní diagnostika. Neuvěřitelně to odpovídalo tomu, co jsem v té době prožívala a jak jsem byla zvyklá se k lidem chovat. Prostě „kouzlo“.  Ale protože si vše musím ověřit desetkrát, nedalo mi to, a zkoušela jsem si CA method ještě několikrát na sobě. Zajímalo mě, co se stane dva dny po sobě nebo ráno a večer. Bude to stejné, když se v té době nic neděje? A co to udělá, když se něco zásadního změní? Výsledky opravdu odpovídaly životnímu dění.

Pak mě napadlo ověřovat si informace na lidech, které léta znám a kývli na to, že spolu budeme otevřeně mluvit o jejich životě. Dnes vím, že to nebyl dobrý nápad. Ze začátku jsem výsledkům úplně nevěřila – vždyť jsou to známí, ti to takhle určitě nemají. Když jsem jim informace sdělovala, jen přitakávali. Divila jsem se, co v životě řeší, o čem nemám tušení. To bylo moje poslední ověřování, protože hrozilo, že se z mých přátel stanou klienti.

Metoda u mě prošla zatěžkávací zkouškou. Dnes už vím, že i když se mi výsledky zdají nepravděpodobné, mohu se o ně opřít.

 

Co vidíte jako největší přínos CA method z pohledu klienta?

Jednoznačně úsporu času a energie. Samotná diagnostika není namáhavá a moc času nezabere. Přitom odhalí jádro problému a zároveň i způsob, jak ho řešit. Klient si tak ušetří negativní zkušenost a získá čas na vyřešení problému.

 

Jaká vidíte naopak rizika této metody?

Riziko této metody je dle mého stejné jako u jiných diagnostických metod a tím je zneužití informací.

Specifickým rizikem kvalitní metody je, že vidí pod povrch. Hrozí, že se veřejně poodhalí to, co si klient nechce přiznat nebo ho zaskočí, že s ním psycholog hovoří o problému, který si chtěl nechat pro sebe. Pokud na tom stojí jeho životní strategie a on ji opravdu nechce změnit, reaguje obranou. Udělá to tak, že zpochybní věrohodnost metody nebo jejího interpreta.

 

Používáte ve své praxi nějaké jiné metody či techniky?

Výběr diagnostické metody přizpůsobuji zadání klienta. Musím říci, že nejvíce informací čerpám z CA method a analýzy ručního písma. Obě metody poskytují komplex informací v souvislostech, dají se proto použít pro různé účely. Jak pro klienty, kteří přichází soukromě, tak při profesním poradenství nebo při řešení personálních problémů ve firmách. Vyjma projektivních metod využívám i výkonové testy, nejčastěji testy specifických rozumových schopností nebo pozornosti. Jsou praktickou ukázku toho, jak klient pracuje při časovém stresu. Na co nesmím zapomenout, je rozhovor s klientem, který doslova oživuje suchá diagnostická data.

 

Máte nějaký příklad, kdy Vám CA method ukázala něco jiného, než jste čekala? Jak jste v tomto případě postupovala?

Určitě, běžně se mi to stává a už s tím předem počítám. Na začátku rozhovoru jsem mluvila o tom, jak jsem si platnost informací z CA method ověřovala na svých známých a nestačila jsem se divit, co o nich nevím.

Můžu vám povědět o konkrétním případu ze své praxe. Byla jsem u výběrového řízení na manažera menšího týmu. Výběrové řízení bylo formou assessment centra a trvalo celý den. Kandidát, o kterém bude řeč, se mi jevil, jako průměrný. Někdo z výběrové komise dokonce poznamenal, že je tam jen do počtu. Jenže diagnostika ukázala pravý opak. Je to praktik, který dělá věci účelně, chová se přirozeně a řeší problémy zodpovědně, má dost energie, věnuje se práci a umí si v ní udělat systém, na lidi kolem sebe působí jako přirozená autorita. Jednoduše řečeno, informace z CA method jasně říkaly, že jsme přehlédli ideálního kandidáta. A jak to dopadlo? Výsledky jsem sdělila zástupcům firmy a ty jen kroutili hlavou. Dalo mi dost přesvědčování, aby to s ním zkusili. Po čase jsem mluvila s personalistkou a ona říkala, že nerozumí tomu, jak je možné, že se tak dobré pracovní kvality neprojevily při assessment centru, s jehož přípravou si dali tolik práce. Já to říkám pořád: „Dobrá diagnostika znamená úsporu času i energie a to nejen pro klienty“.

 

Děkujeme za rozhovor paní Ireně Vašátkové. http://vasatkova.cz/